Jižní Moravu neprojedete za víkend, vyberte si jednu základnu

Zámek Lednice, hrad Špilberk a vinné sklepy se do jednoho víkendu vejdou jen na papíře. Z Lednice do Brna je to přes hodinu autem a každé z těch míst si zaslouží aspoň půl dne. Lepší je zvolit si jedno místo jako základnu, okolní cíle brát postupně a nebát se, že něco nestihnete. Pár mylných představ vám to plánování může zkomplikovat.

Omyl: Lednice, Brno a sklep za jeden den

Program „ráno Lednice, odpoledne Špilberk, večer sklep“ vypadá dobře, ve skutečnosti ale strávíte většinu dne v autě a na každém místě budete spěchat. Navíc večer ve sklepě s takovým plánem končí tím, že řidič nepije nebo se musí jet zpět do Brna.

Rozumnější rozdělení: Mikulov, Valtice nebo Lednice jako základna pro památky a víno, Brno pro městský program. Kdo má jen víkend, vybere jednu z polovin.

Lednice není jen zámek

Lednicko-valtický areál je zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO a tvoří ho rozlehlá krajina parků, rybníků a drobných staveb, které Lichtenštejnové budovali po staletí. Zámek Lednice s novogotickými interiéry a skleníkem je jen začátek. V parku stojí minaret s vyhlídkou, z něhož je vidět daleko do krajiny, a u řeky Dyje umělá zřícenina Janův hrad. Mezi Lednicí a Valticemi jsou rozesety další romantické stavby, například kolonáda na Rajstně nebo Belveder.

Krajinu nejlépe projedete na kole. Cesty jsou rovinaté a mezi památkami nejsou velké vzdálenosti, autem se k mnoha z nich ani nedostanete.

Špilberk je víc pevnost a muzeum než hrad

Špilberk nad Brnem vznikl jako středověký hrad, ale většina toho, co dnes uvidíte, pochází z doby, kdy sloužil jako pevnost a obávané vězení habsburské monarchie. Dnes v něm sídlí Muzeum města Brna. Kasematy, tedy podzemní chodby pevnosti, patří k nejnavštěvovanějším částem. Z hradeb je přehled po celém městě.

Brno ale nabízí víc. Vila Tugendhat, další památka UNESCO, vyžaduje rezervaci s velkým předstihem. Na Zelném trhu se dodnes konají trhy a pod ním vedou podzemní chodby. Kostnice u kostela svatého Jakuba patří k největším v Evropě.

Omyl: do sklepa se chodí jen pít

Vinné sklepy jsou zároveň lidová architektura. Řady sklepů zvaných búdy nebo lisovny tvoří celé ulice a některé jsou chráněné jako památky. Nejznámější je areál Plže v Petrově se sklepy zdobenými modrými pruhy, další najdete ve Vrbici, Mikulově nebo v obcích na Znojemsku a Slovácku.

Vinař při degustaci rád vypráví o odrůdách, ročníku i o tom, proč víno ze stejné odrůdy chutná v každé obci jinak. Ptejte se, a to i když nejste znalci.

Omyl: po pár vzorcích kousek autem dojedete

V Česku platí při řízení nulová tolerance alkoholu. Degustace znamená ochutnat deset a více vzorků a i při plivátku něco vypijete. Pokud máte v plánu sklep, vyberte ubytování ve stejné obci nebo v docházkové vzdálenosti. V některých oblastech fungují v sezoně vinařské autobusy nebo taxi, ověřte si je předem u místního informačního centra.

Vinobraní není vždy nejlepší termín

Zářijové slavnosti jsou veselé, ale také přeplněné, a obsadí většinu ubytování v regionu. Pokud vám jde o klidnou degustaci a rozhovor s vinařem, přijeďte jindy. Na jaře se otevírají sklepy a ochutnávají se mladá vína, v listopadu přichází svatomartinské víno. Mimo sezonu si ale ověřte, zda konkrétní vinař degustace v daném termínu nabízí.

Můj tip: Doporučila bych spát přímo ve vinařské obci, kde je ubytování spojené se sklepem. Večer pak nemusíte řešit odvoz a ráno vyrazíte na kole po památkách Lednicko-valtického areálu bez ranního přejezdu.

Zdroje

• Národní památkový ústav
• Jihomoravská centrála cestovního ruchu
• Vinařský fond ČR